Není mnoho závodů, o kterých všichni mluví jen v superlativech. HaPe Skalička Tour k nim ale jisto-jistě patří, ať to vezmem odkudkoliv. Perfektní organizace a zázemí na travnatém hřišti v kombinaci s celodenním vstupem do přilehlého bazénu dělá z této akce jasného favorita pro sportovně založené rodiny s dětmi, které zde najdou vše potřebné pro aktivní odpočinek.
‘Genius loci’ této akce ale tvoří především drsná MTB trať, kde si hrábne na dno i dobře trénovaný sportovec. Hlavní závod se jede na 3 kola, což je někde na pomezí cross-country a maratonu. 
Trať je fyzicky dost náročná, zvlášť pokud se jedná o obávaný výjezd “Skaličský KOLAps”, který se nedá jet jinak, než v maximálních tepech. To jsme zhruba na 5. km, máme za sebou 3x brod a čeká nás horská prémie v nejvyšším místě okruhu. Další obtížné místo přichází u Partyzánského pomníku, kde přejíždíme hluboce zaříznutý potok následovaný prudkým výjezdem po kořenech. Několik technicky výživných úseků se postupně objevuje v celé délce okruhu a po průjezdu prvním kolem toho máme tak akorát dost. 
Boj se teď odehrává především v hlavě, protože představa následujících 2 okruhů v 30-ti stupňovém pekle je zdrcující. Olej do ohně přilévá fakt, že klesající výkon unavených svalů se snažíme kompenzovat ve sjezdech, které už máme najeté z předchozího kola. Udržet koncentraci v tom vedru stojí poslední zbytky sil. Směrem dolů se jede kudla a nikdo nechce udělat chybu. Teď už je jedno, co se děje okolo. Zrychlit nejde a zpomalit už vůbec ne. Každý za sebe jede co umí.
Těžký a spravedlivý závod je za námi, vítám se s Přemkem v cíli a na chvíli zkouším uvěřit skutečnosti, že letos jsme byli nejrychlejší my dva. Navíc v závodě, který před rokem spojil naše cesty dohromady a odstartoval epizodu s názvem NATIVESPORT. Lepší dárek k výročí jsme si nemohli přát. Vydařenou akci opouštíme v rytmu dunění big-beatové kapely L.A. Beat vstříc novým událostem.
