“Bikové úterky” je seriál veřejných a náborových závodů horských kol XCO, který pořádá spolek Sport & Aktiv. Závody jsou vypsané v kalendáři Svazu cyklistiky Pardubického kraje a závodí se dle Soutěžního řádu pro závody MTB ČSC. Ohlédnutí za letošním seriálem očima jednoho z našich úspěšných závodníků nabídnul bývalý silničář Přemek Gryc:
Dávno v historii našich článků je první zmínka o seriálu Bikových úterků. První týmové nadšení a můj skeptický postoj k mé účastni nakonec dopadl zcela naopak. Odříkaného krajíce… Z pěti závodů jsem nakonec absolvoval poslední čtyři, za občasné účasti Frenka, Pavla Zedníka a především Pavla Holce. Nutno dodat, že právě bez týmového nadšení a podpory bych tento podnik ani nezačal.
Absolvování mělo pravděpodobně na svědomí záhadný nárust mé formy a výrazně mi pomohlo srovnat se v rychlých startech na delších závodech. Taky mi ukázalo, že v technice je hodně co zlepšovat, především v kombinaci technické dovednosti a ukazatele rafičky podávaného fyzického výkonu.
Ohledně organizace závodů a zajištění tratí by člověk obtížně hledal nedostatky. Výborné na skladbě tratí je fakt, že se jede po každé v jiné lokalitě, ale především jiného charakteru. Trhovou Kamenici díky mé neúčasti nemohu hodnotit. Asi nepřekvapí, že Nové Město nabízí krásnou přírodní technickou trasu, vedoucí hodně po kořenech, ale přitom hravou a rychlou. Škoda, že díky špatnému počasí byly vynechány technické lahůdky. Ačkoliv, možná dobře. Tento závod mě k mému překvapení nadchnul a v podstatě nastartoval účast v dalších závodech. Obzvláště, když potom přišla Polička. Profilem sice těžší, než Nové Město, ale nesmírně jezdivá a zábavná. Tento závod mně sednul ze všech nejvíc a taky nejvíc bavil. V kontrastu byla následující Chotěboř. Nenápadná trasa, zpočátku nikterak náročná na převýšení klamala v celé své délce, plné zatáček, kořenů na každém metru a technických úseků. Nebylo zde metr odpočinku a když k tomu připočtu ne zcela 100% zdravotní stav, celkem jsem si tento závod protrpěl. 
To jsem ovšem ještě netušil, že na závěr přijde finální závod v Hlinsku. Zde už stavitel trasy nedělal kompromisy vůbec žádné a vzal trasu z Chotěboře, kterou vložil na profil Poličky, tedy na sjezdovku. Těžká, technická trasa, se kterou jsem se rval ze všech nejvíce. O to více s vědomím souboje o druhé celkové místo s Pavlem Svobodou, kterému jsem v samém závěru podlehl. To nic neměnilo na dobrém pocitu z třetího místa.
Tento seriál místním nelze, než závidět. Z Brna to sice dostupné je, ale s pracovními a rodinnými povinnostmi trochu náročné. Úterky jsou zase ideální, že nejsou v kolizi se závody o víkendech. Obrovský přínos to má pro mladé bajkery a bajkerky, kteří zde mají poctivé závodní vyžití na krásných trasách, kde se něčemu naučí. V tomto organizátoři provádí záslužnou činnost.
